|
|
Reflection of Carl von Clausewitz's work in anglo-american military historiography
Cáp, Michal ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá reflexiou diela Carla von Clausewitza v anglo- americkej vojenskej historiografii. Dielo Carla von Clausewitza O vojne, je obecne považované za jednu z najvýznamnejších a najznámejších kníh venujúcich sa problematike ozbrojeného konfliktu. Preto bolo vybrané ako jav, prostredníctvom ktorého je sledovaný vývoj a transformácie anglo-americkej vojenskej historiografie. V prvej časti tejto práce je popísaná problematika vojenských dejín obecne a odkaz Carla von Clausewitza špecificky. V druhej časti sú získané poznatky aplikované na historiografický prehľad.
|
|
|
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války
Borovský, Jiří ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války Jiří Borovský Abstrakt Disertační práce přibližuje roli pevnostního města Olomouc ve válkách o rakouské dědictví (1740-1748) a sedmileté války (1756-1763). V letech 1741-1742 se téměř celá Morava stala hlavním operačním prostorem vojsk pruského krále Fridricha II. Prusové obsadili rovněž město Olomouc, které plnilo funkci jejich nejdůležitější vojenské a logistické základny na obsazeném území. Po ukončení válek o rakouské dědictví došlo k zásadní přestavbě olomoucké pevnosti. Olomouc se během desetiletí neobyčejného stavebního úsilí stala nejmodernější bastionovou fortifikací na území podunajské monarchie. V roce 1758, krátce po dokončení přestavby, vstoupili Prusové na Moravu opět s cílem město obsadit. Základem práce je analýza obou tažení pruských vojsk na Moravu. Zabývá se především podmínkami, za jakých rakouská i pruská strana vstupovaly do války, srovnáním obou vojsk, dále průběhem vojenských kampaní a konečně jejich výsledky. Autor se zaměřuje na srovnání úlohy pevnosti v obou konfliktech a rozdíl mezi taženími. V práci jsou rovněž popsány strategie a taktiky bojujících armád a v šíři odpovídající potřebám práce také historie olomoucké fortifikace a její přestavby. Pozornost je věnována také...
|
|
|
Císař Karel IV. a dobytí Braniborska 1371 - 1373
Straka, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Jan (oponent)
Předkládaná práce detailně popisuje proces získání Braniborského markrabství císařem Karlem IV. Užívá při tom listinných i narativních pramenů především k podrobnému zmapování vojenských operací z let 1371 - 1373, které k získání Branibor vedly. Dále se práce věnuje výkladu historie úsilí o získání Branibor v politicko-teritoriálních ambicích Karla IV., motivacemi, které k přechodu braniborského kurfiřství do rukou českého krále vedly a diplomatickou činností císaře, která s tímto cílem souvisela. V samostatné kapitole se pak tato práce zabývá strukturou vojska, které měl Karel IV. k dispozici během dvou braniborských tažení. Jejím cílem je být příspěvkem k dosud nedostatečně popsané problematice užití vojenské síly Karlem IV. i k českým vojenským dějinám druhé poloviny 14. století. Klíčová slova: Karel IV., Braniborsko, markrabství braniborské, vojenské dějiny, Ota V. Bavorský, Země Koruny české, 14. století
|
host ::
RSS.